NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nezvykle brutální, technicky nadupaný a nekompromisně rychlý death metal tento rok předkládají na svém prvním dlouhohrajícím albu ruští kovoobráběči ze soutoku řek Volhy a Tverc. V souvislosti s jejich tvorbou není rouháním ani přirovnání ke kultům žánru, jakými jsou třeba ORIGIN. Naspeedované a natlakované riffovačky u MONUMENTAL TORMENT mizí pouze v případě, kdy kytary vyjedou do výšek v prstolamných sólech, což se stává s téměř železnou pravidelností.
V celkovém zvuku se velmi živě prosazuje bublavá baskytara, která se obnažuje v celé své kráse hlavně ve chvílích kytarových sól nebo v samostatných výjezdech, jenž si co do rychlosti nic nezadají s kytarou. Za strunnými nástroji nezaostává ani vlkodlačí sytý vokál a hlavně pak artilerie bicích, jež po celou dobu udržuje tempo s kytarami. Místy máte opravdu pocit, že party kopáků psal kulometčík. Ojediněle v nástrojové sestavě sekunduje v patřičné rychlosti i klavír, bez toho aby se ztratila razance celku. Po povedeném EP natočili tverští albový debut, jenž se v mnohých ohledech pohybuje na hranici hratelnosti a mohu dokonce konstatovat i to, že se jím katapultovali do předních řad světlových kapel na technicky orientované death metalové scéně.
8 / 10
Vydáno: 2011
Vydavatel: Soulflesh Collector Records
Stopáž: 36:38
Ruská technika, hezké.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.